FONOLOGIE

Chetitské texty se zachovaly na hliněných tabulkách (s výjimkou jediné měděné) popsaných z jedné či obou stran klínovými znaky. Chetitský duktus se nejblíže podobá starobabylonskému typu klínopisu zvanému kurzíva, a zdá se, že nebyl převzat přímo z Babylonské říše, ale ze severní Sýrie. Nejmenší tabulky měří jen několik centimetrů, největší mohou mít rozměr např. 21,4 × 26,5 cm. Na tabulkách z hlíny horší kvality (z novochetitského období) nalezneme dopisy, soudní a ekonomické záznamy, které nebylo v plánu archivovat. Tabulky určené pro archivaci z kvalitnějšího materiálu se vyráběly z lepší hlíny a měly zpravidla na každé straně dva sloupce. Šířka i výška tabulek se od starochetitského do novochetitského období zvětšovala (více Waal 2012:218). Tvar tabulek byl typicky plano-konvexní (tj. z jedné strany ploché, z druhé oblé), obdélníkový, a některé tvarem připomínají polštářek. Největší tabulky obsahují tři sloupce, a jsou dochované jen z novochetitského období. 

Informace o chetitské fonologii je třeba získávat implicitně na základě znalostí, které máme o písařských konvencích jejich doby, o způsobu zaznamenávání hlásek pomocí slabičných znaků. Mnoho otázek zůstává nezodpovězených, na mnohé existují hodnověrné odpovědi.